Pokud bych měla strávit své Vánoce mimo domov a Českou republiku, letěla bych na sever Evropy. Skandinávie, Island, Britské ostrovy. Miluji kopce a sníh, ale také všudypřítomná světla a hvězdy projasňující duši v dlouhých zimních nocích, ale zejména pak i tu neuvěřitelnou vřelost místních domovů a komunit. Pojďme se dnes podívat na dva tradiční recepty, které přiblíží hřejivé tradice těchto sněhem zavátých míst.
Lussekatter – švédské světlo v zimě
Ve Švédsku se 13. prosince slaví svátek svaté Lucie. Je to oslava světla, naděje a přicházejícího slunovratu. Postavy svaté Lucie můžete potkat s věncem plným svíček na hlavě, jakožto nositelky světla, patronky švadlen, sklenářů nebo i nevidomých.
A právě tento den provoní Švédsko jemná vůně šafránu. Lussekatter, nápadně žluté „Luciiny kočičky“, jsou sladké kynuté houstičky, jejichž tvar nejčastěji připomíná zatočené písmeno S (nám mohou připomínat velikonoční jidáše). V symbolice Švédska představují tvary svatou Lucií zkrocené ďáblovy kočky stočené do klubíčka. V pravém slova smyslu se ale vypráví příběh duchovního boje světla proti temnotě.
Podle starých legend v Německu a Skandinávii se věřilo, že ďábel jménem Lucifer se potuluje v nejtemnějších zimních nocích po zemi v přestrojení za kočku, škodí lidem a straší děti. Někdy Lucifera doprovázel v podobě dítěte Ježíšek, který naopak hodným dětem rozdával sladké buchty. Je fascinující, jak se tato legenda vyvíjela, a jak na základě ní přišly na svět zářivě žluté sladké houstičky, které má nosit Svatá Lucie.
Lucifer byl považován za nejkrásnějšího a nejzářivějšího z andělů, který se však vzbouřil proti Bohu kvůli své pýše. Jeho pád z nebes značí přeměnu jeho světla v pekelný oheň. Oproti němu, Lucie, která má ve svém jménu stejný kořen slova Lux, přináší světlo duchovní, čisté a hřejivé. V temnotách zimních nocí se tak objevovaly obě postavy, které spolu sváděly boj.
Tím, že lidé začali péct zatočené zlaté houstičky, posilovali vliv světla Luciina, a krotili sílu Luciferovu stočením do klubíčka, ze kterého jen zvědavě vykukovaly dvě kočičí oči nahrazené rozinkami. Pojídáním jasně žlutých šafránových houstiček tak lidé do sebe přijímali světlo dobra, které Lucifera zahánělo. Z hrozivé bestie se stala neškodná, sladká pochoutka na svátečním stole.
Lussekatter – švédské šafránové „Luciiny kočičky“
🛒 Ingredience (cca 20 ks)
500 g hladké mouky
250 ml mléka
75 g másla
80 g cukru
1 sáček sušeného droždí
1 sáček šafránu (0,5 g)
1 vejce do těsta + 1 vejce na potření
Špetka soli
Rozinky na ozdobu (mohou být předem namočené v rumu)
Volitelné - cukrové hrudky nebo vločky na ozdobu
👩🍳 Tradiční postup
Zahřát mléko s máslem dokud se zcela nerozpustí (nevařit!).
Do směsi přidat šafrán, aby pustil vůni a barvu slunce🌞
Ve větší míse smíchat mouku, droždí, cukr a sůl.
Přilít vlažné šafránové mléko, přidat vejce a vypracovat měkké hladké těsto.
Nechat kynout asi 1 hodinu v závislosti na okolní teplotě.
Rozdělit na dílky, vyválet „provazce“ a zatočit je do typického tvaru S.
Ozdobit rozinkami tak, aby každý tvar měl alespoň dvě jako oči.
Nechat asi 20 minut dokynout, potřít vejcem (volitelně posypat hrudkovým cukrem) a péct 8–10 min na 220 °C.
Typické kouzlo: žlutá barva symbolizuje světlo a zahřeje stejně jako první adventní svíčky. 🕯️✨
🍽️ Makroživiny (100 g)
Energie: ~1350 kJ / 320 kcal
Bílkoviny: 7 g
Sacharidy: 52 g
Tuky: 8 g
⚠️ Alergeny a jejich možné náhrady
Lepek (mouka) → bezlepková směs (méně tradiční, ale také funguje)
Mléko (máslo, mléko) → rostlinné mléko, margarín
Vejce
Risalamande – dánská hra o mandli a sladký závěr štědrovečerní večeře
Kdysi bývaly rýže a mandle luxusem, proto se risalamande připravovalo výhradně o Vánocích. Dnes je to dezert, který v dánských domácnostech neodmyslitelně patří na vánoční stůl a díky své něžné chuti si už dávno získal srdce i návštěvníků ze zahraničí.
Risalamande – dánský rýžový pudink se šlehačkou a višňovou omáčkou
🛒 Ingredience
Na pudink:
-
200 g kulatozrnné rýže
-
500 ml mléka
-
250 ml smetany ke šlehání
-
50 g cukru
-
1 vanilkový lusk nebo 1 lžička extraktu
-
50 g nasekaných nebo namletých sladkých mandlí
-
1 celá mandlička (pro tradici)
Na omáčku:
-
300 g višní (mohou být i mražené)
-
80 g cukru
-
1 lžíce citronové šťávy
👩🍳 Tradiční postup
-
Uvařit rýži v mléce do měkka – vznikne hustá kaše. 🍚
-
Nechat zcela vychladnout.
-
Ušlehat smetanu a opatrně vmíchat do vychladlé rýže.
-
Přidat cukr, vanilku a nasekané nebo namleté mandle.
-
Do jedné porce schovat celou mandli pro štěstí.
-
Višně povařit s cukrem a citronem dokud nevznikne omáčka.
Dezert se podává jako studený pudink, přelitý horkou višňovou omáčkou pro kouzelný kontrast chutí i barev. ❄️🔥
🍽️ Makroživiny (100 g)
-
Energie: ~780 kJ / 185 kcal
-
Bílkoviny: 4 g
-
Sacharidy: 22 g
-
Tuky: 9 g
⚠️ Alergeny a jeich možné náhrady
-
Mléko → rostlinné mléko, kokosová šlehačka
-
Ořechy (mandle) → lískové ořechy nebo vynechat
Také Vás baví objevovat tradice jiných zemí? V rámci zimní a adventní série receptů pro Vás chystám i článek z teplých krajin oslavujících křesťanské Vánoce.
Máte Vy svou oblíbenou tradici, kterou jste si dovezli za zahraničí? Dejte mi vědět do komentářů a inspirujme se navzájem!
Krásný závěr roku přeje Svaag 🌲🍎⛄🌟
Tento článek vznikl ve spolupráci se Svaggy. Svaggy je služba na doručování jídla mezinárodní kuchyně po Praze i Brně, která dbá na Váš životní styl a zdraví skrze výživu. Autorkou článku je Jiřina Kotková, zážitky a recept autentický, k výpočtu nutričních hodnot a výčtu možných alergenů byla použita AI. Obrázky jsou ilustrační, k jejich editaci byla taktéž použita AI.


Žádné komentáře:
Okomentovat
Máte komentář? Podělte se o něj zde!